V posledním dubnovém týdnu proběhlo již dvanácté kolo česko-francouzské výměny studentů. Tím pokračuje dlouhodobý projekt spolupráce Gymnázia Děčín a Lycée Monge v Nantes. Tentokrát byli hoštěni čeští gymnazisté. Děčínští tak měli možnost zdokonalit svou znalost francouzštiny, ale také prožít neopakovatelné zážitky a seznámit se s francouzskou kulturou. Díky týdnu stráveném v hostitelských rodinách čeští studenti navázali kontakt s francouzskými lyceisty.
Do Francie jsme dorazili 23.dubna. Naše týdenní pouť začala jako obvykle Paříží. Rozlámaní z nekonečné cesty a s kruhy pod zarudlýma očima jsme se ráno rozešli po Elyzejských polích. V hlavním městě módy a gastronomie nás přivítal majestátní Vítězný oblouk. Byl před námi perný den: Musée d´Orsay, Rodinovo muzeum, Eiffelova věž. Na závěr jsme míjeli demonstranci na podporu Tamilských tygrů na Trocaderu. Večer se naše odyssea skončila příjezdem do Nantes, bývalé metropole samostatného bretaňského vévodství. Již několik okamžiků poté byli čeští gymnazisté rozděleni do hostitelských rodin. Každého Čecha se ujal francouzský korespondent s rodinným doprovodem. Jako první důkaz francouzské zdvořilosti jsme mohli ocenit zejména srdečné přijetí, bohatou večeři, teplou sprchu a ručník, čehož nám bylo obzvláště třeba.
Během svého pobytu jsme se naučili, že chodit včas se ve Francii má za nezdvořilé. Kdo dorazí s půlhodinovým zpožděním, je vzorem bontonu. Cizinec se ve Francii nemůže minout bez výrazu "ça va". Do češtiny bychom jej přeložili jako "Jak se máš (máte)? Jak to jde?" či jako "Jde to". Můžeme obdivovat, že Francouzi takto skvěle skloubili otázku i odpověď, ale i zdvořilostní frázi. Oni sami si ovšem "ça va" považují natolik, že vás jím častují při každé příležitosti. Nemine bez něj minuty. "Ca va?" "Oui, merci, ça va. Ca va?" "Ca va."
V Nantes jsme odkryli také některé mýty o francouzské kuchyni. Například je pravda, že francouzská domácnost spořádá na posezení sedm chodů, moučník, lahev vína a sýr vyzrálého charakteru. Na druhou stranu se ale Francouzi shodují, že není společné francouzské kuchyně. Místo ní nám nabízeli speciality z Bretaně, severní Afriky, Alsaska nebo alpských oblastí.
Téměř každý den jsme pořádali výlety na zajímavá místa Bretaně. Náš program sestavili francouzští profesoři, kteří nás na exkurzích stále doprovázeli. Česká výprava již tradičně zamířila na Mont-Saint-Michel, vedle toho jsme si prohlédli malebné město Rennes a rozkošné Guérande, výkladní skříň středověkého stavitelství. Dále nás čekalo muzeum parníku Escal´atlantic v Saint Nazaire. Den před odjezdem jsme zavítali na skvostný renesanční zámek Goulaine s jedinečnou motýlí voliérou, muzeum věhlasných sušenek LU a nádhernými zahradami. Mimo to byli čeští korespondenti pozváni i na několik hodin do tříd Lycée Monge. Zúčastnili jsme se tak laboratorních experimentů, filosofických disputací i lekcí španělštiny a prokázali jsme, že naše školství za Evropou nepokulhává.
Nezbývá než dodat, že návštěva Nantes se opravdu vydařila. Doufejme, že i naši francouzští přátelé budou za rok spokojeni s pobytem, který jim připravíme v Děčíně.
Vít Pokorný, V7A + Kr