Je lepší nechat se léčit v protonovém centru, nebo běžnější elektronovou léčbou? Jak mnoho ionizujícího záření na nás stále působí z odpadu z Černobylské havárie? Jak je možné, že se stále prodávají radioaktivní skleničky z uranového skla?
Na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské, přesněji na Katedře dozimetrie a aplikace ionizujícího záření nás provázeli Ondřej Kořistka, Kamil Augsten a další vědci z katedry.
Velice nevšední exkurze nás velmi mile překvapovala od začátku (a to nejen koláčky a čajem) až do konce. V krátké úvodní přednášce nás Ondra Kořistka uvedl do radioaktivity a ionizujícího záření i do oborů, ve kterých se tato oblast vědy uplatňuje prakticky. Poté si nás učitelé katedry rozebrali a ve skupinkách provedli několika laboratořemi.
V každé laboratoři se nám neuvěřitelně věnoval odborník z katedry, předváděl pokusy a vysvětloval velmi pochopitelně úžasné taje jaderné fyziky. Nyní například víme, že jsme všichni radioaktivní – asi 50 Bq/kg. Pokud se vrátíme z vyšetření, které používá radioaktivní materiál pro zobrazení, tak chvíli svítíme (spíše rozpadáme se ?) až 1 000 000 Bq… Vyzkoušeli jsme si úprk od zdroje záření (sklenička z uranového skla). Poté, co se ke skleničce přiblížil přístroj na měření radiace a začal charakteristicky cvakat, začali se studenti okamžitě od skleničky vzdalovat (k pobavení všech). Sklenička překonala záření přirozeného pozadí více než dvacetkrát, nicméně stále takovéto záření není nebezpečné. A tak se mohou vyrábět. Viděli jsme, jak se zjišťuje celsium (odpad z Černobylu) spektrometrem a také víme, že je ho tak malinko, že se schová za přirozenou radioaktivitu prostředí, stejně tak jako záření z Temelína či Dukovan. Co jsme se však nedozvěděli, jestli je lepší léčba v protonovém centru, nebo elektronová léčba. Protonová léčba má výhodu přesnějšího zacílení záření, ale zase je mnohem méně dat důležitých pro stanovení léčby… Snad jí nebudeme potřebovat. Možná však simulátor nadchnul některé pro studium jaderné fyziky pro medicínské účely.
Na závěr tímto posílám ještě jedno obrovské díky všem z katedry dozimetrie, kteří se nám tak úžasně věnovali a kolegyni Henriett Kalvas za zprostředkování nevšední exkurze.
Žáci C3B se v rámci hodin fyziky zúčastnili přednášky pedagogů FJFI ČVUT v Praze. Ing. Michalidesová Anna, Ph.D. a Ing. Kamil Augsten, Ph.D. se snažili mladým posluchačům představit dnešní mikrosvět, částice a ionizující záření. Ukázali jim světově známé prestižní laboratoře, kde pracují studenti ČVUT, jen o trochu starší než jsou oni sami. Představili jim aktuálními experimenty v CERNu a ve Fermilabu (např. ATLAS, NOVA, COMPASS), na kterých se podílejí vědci z ČR. Dalšími tématy byly detektory částic, detekční principy, zpracování dat, účinky ionizujícího záření na buňku, tkáně a celý živý organismus, radiační poškození buněk. Žáci byli překvapeni, jaké nové obory chemie a fyziky hýbou dnešním světem. Je možné, že někteří z nich tak našli směr pro další studium po absolvování gymnázia.
Ve středu 13. listopadu 2019 se žáci třetího a čtvrtého ročníku zúčastnili exkurze do nejmodernějšího výzkumného Fyzikálního ústavu AV ČR na světě, v.v.i.Laserového centra HiLASE v Dolních Břežanech, kde se jim v rámci Týdne vědy věnovali pracovníci akademie věd. Nejprve je čekala přednáška o nových laserových technologiích. Seznámili se s technologiemi jako je laser micromachining na úpravu fyzikálních vlastností materiálů, laser shock processing, 3D tisk z kovů, využití kontinuálních a pulzních laserů v medicíně, armádě, strojírenském průmyslu. Poté žáky čekaly moderní špičkové laboratoře s přísným bezpečnostním režimem.
"Týden vědy na jaderce" je akce organizovaná FJFI ČVUT. Dává účastníkům příležitost dozvědět se nové informace z oborů fyzika, chemie, matematika a informatika. Současně si účastníci vyzkouší týden života na vysoké škole, což jim v budoucnu může usnadnit výběr dalšího vzdělání. Já jsem se například zabývala problematikou strojového učení, kterou jsme potom aplikovali na data týkající se analýzy vlastností polovodičů. Bylo to moc zajímavé, protože jsem zjistila, jak se pracuje s "Velkými Daty" a k čemu se dají využít.
Také jsme dostali možnost zúčastnit se různých exkurzí na místech pro běžné smrtelníky nedostupných. Já jsem navštívila univerzitní sklep, kde se skrýval nejstarší a současně nejmenší funkční tokamak na světě - GOLEM. Jedná se vlastně o magnetickou nádobu pro uchování plazmatu.
Jsem velmi ráda, že nám škola umožnila se akce zúčastnit.
Děkuji paní učitelce Švecové za organizaci a podporu.
Bohdana Prchlíková
Dne 17. května 2019 třída V3A a někteří studenti V4A navštívili v rámci exkurze Jáchymovskou štolu č. 1 – o délce 260m, která se nachází poblíž dolu Svornost, kde od r. 1952 těžili političtí vězni stříbrnou rudu a později i uran. Důkazem tohoto období jsou ve štole masivní mříže, nainstalované proti možnému útěku politických vězňů. Součástí exkurze byla i návštěva muzea hodin a porcelánu v Klášterci nad Ohří. Dobovou atmosféru doplňují Mauthausenské schody (asi 68 schodů), po kterých vězni chodili a strážní věže tábora, zvaného Jáchymovské peklo
