Ve středu 17. 10. 2018 se uskutečnilo okresní finále ve stolním tenise středních škol okresu Děčín. Družstvo Gymnázia Děčín si v chlapecké kategorii vedlo velmi dobře. V turnaji, kterého se účastnilo 6 škol, si postupně poradili s družstvem SPŠSS a D Děčín 4:3, dále pak celkem hladce porazili naši chlapci družstva SOŠ Ruská Děčín, Gymnázium Rumburk a EOA Děčín, a to shodným výsledkem vždy 4:1. Posledním soupeřem v turnaji byla VOŠ a SPŠŘ a lodní dopravy Křešice, vítězství 4:2 a bez porážky v celém turnaji jasné 1. místo. Tak to byla jízda našeho týmu v OF. Tímto umístěním si také chlapci vybojovali postup do krajského finále, které proběhne 6. 11. 2018 v Litoměřicích. Blahopřejeme všem členům týmu ke krásnému výsledku a děkujeme za příkladnou reprezentaci naší školy. Družstvo Gymnázia Děčín hrálo v sestavě Vojtěch Grubr, Radek Štulc, Láďa Trčka a Michal Záruba. Družstvo v soutěži vedl Oldřich Kadlec.
Měli studenti děčínského gymnázia předstírat nemoc, aby se vyhnuli návštěvě Českého středohoří?
(13. 10. 2018, Děčín) Zůstat pod rouškou nemoci doma a nenést za to žádné následky, nebo zkusit štěstí v loterii a vypravit se na exkurzi? To byla otázka, kterou si dnes musel zodpovědět každý student. „Exkurze pro mě znamená vždycky přemíru informací, které nemohu zpracovat, přestože bych chtěla,“ vystihla názor mnoha studentů jedna z dívek. „To ale samozřejmě neznamená, že nemohu zažít nic zajímavého a exkurzi si užít. Na věci, které uvidíme, se docela těším.“
Budeme litovat?
Jako první zkouška správnosti jejich rozhodnutí čekala na rozsáhlou skupinu žáků a dva profesory tvrz Brozany, jejíž prohlídka byla k radosti a úlevě studentů individuální, nebyla vedena žádným průvodcem. S osobou této profese se setkali až při návštěvě kláštera v Doksanech. „Když k nám tento muž poprvé přišel, vůbec na mě nepůsobil jako někdo, kdo by nás měl seznamovat s památkou. Ve skutečnosti jsem si myslela, že se jedná o instalatéra,“ zněla upřímná zpověď pobavené účastnice exkurze a pravdou zůstává, že tento člověk zapůsobil na studenty nejen svými dalekosáhlými znalostmi, ale i vystupováním.
Zklamání některých naivů z toho, že příkop vodního hradu v Budyni vodu už léta nepamatuje, zakryla alchymistická dílna, která se nacházela v tamním sklepě, a exteriéry, jež vynikly v krásném počasí. „Muzeum vevnitř bylo jistě taky krásné, ale na takové ty monotónní informace moc nejsem,“ oznámila jedna z přítomných žaček.
Počasí ovlivnilo názory žáků
Vnitřní prostory zámku Libochovice nabízely mnoho k vidění. Obrazy, sochy, tapiserie, koberce, dobový nábytek, talíře, porcelánové vázy. Nic z toho však neovlivnilo naši návštěvu tolik jako parkety staré několik století, jejichž příčinou jsme celou prohlídku zámku absolvovali v různě barevných pantoflích. „Zahrady v Libochovicích se mi líbily asi nejvíce,“ přiznala studentka, která si zde mohla hezky odpočinout se sluncem v zádech. Jako závěr celého výletu na nás čekal hrad Hazmburk. „Na zřícenině se mi opravdu líbilo a to hlavně díky krásné přírodě a počasí.“ „Kopec, který jsem musela vyšplhat nahoru, můj dojem vůbec nepokazil, naopak jsem si pak mohla užít hezký výhled při obloze bez mráčku.“
Vezmeme si ponaučení
Na Hazmburku jsme byli všichni svědky rozloučení s historickými exkurzemi. Studenti si mohli zopakovat, kde všude už spolu byli. Jistě překvapivým zjištěním jim bylo, že se domů vraceli spokojeni a s úsměvem. Jedno z děvčat bylo dokonce ochotné přiznat, že výlet obohatil její znalosti, čehož si váží. „Ta exkurze nakonec byla moc příjemná, a vůbec ne tak špatná, jak mohla být,“ překvapila sama sebe dotazovaná studentka. „Počasí nám přálo a k vidění bylo plno zajímavých věcí. Jsem ráda, že jsem se nijak nevymluvila a tímto způsobem jsem strávila den se svými spolužáky. Příště pojedu bez obav a velmi ráda.“
Společně se mnou si v úterý několik studentů a učitelů děčínského gymnázia vyslechlo přednášku Dr. Karla Olivy, jazykovědce a bývalého ředitele Ústavu pro jazyk český. Přestože bychom mohli očekávat, že známý lingvista zkritizuje zavádění nečeských slov do naší běžné slovní zásoby, prokázal se v tomto ohledu nanejvýš pokrokovým.
Přejímání z cizích jazyků v míře, v jaké se nám ho v současnosti dostává, je dle názoru mnoha lidí jedním ze způsobů, jakým češtinu oslabujeme. Ale je tomu skutečně tak? Kazíme češtinu v případě, že cizí výrazy počešťujeme a dáváme jim vlastní tvaroslovné prvky? Měli bychom se snad stát puristy nebo se podobným způsobem izolovat od jiných národů, je-li to vůbec možné?
Co jsem si z přednášky odnesla já, studentka z kvarty? Jelikož nám učitelé a profesoři či jiní nás ovlivňující lidé z našeho okolí předávají – slovy K. Olivy – své „jazykové ideály“ a sami si dotváříme své vlastní, může se stát, že budeme postupně s nesouhlasem naslouchat vyjadřování mladších generací nebo dokonce svých vrstevníků. Jestliže však právě mladá generace udává vývoj jazyka, nezbývá než přihlížet a přijmout nové výrazy, které mnohdy přicházejí společně s novotami našeho světa. Kromě poučení o etymologii všemožných slov či objasnění hned několika jazykových jevů názor Dr. Olivy dokazuje, že jazyk se mění společně s lidskou společností a my nemůžeme jinak, než abychom jej nechali přirozeně vyvíjet.
Vážení rodiče, vážení studenti,
vzhledem k tomu, že někteří členové školské rady nemohou nadále zastávat své funkce, je potřeba organizovat doplňkové volby. Žádáme Vás tedy o navržení kandidáta za zákonné zástupce nezletilých žáků či za zletilé žáky. Jméno Vámi navrhovaného kandidáta uveďte do formuláře, který jsme žákům rozdali (viz níže), a odevzdejte prosím prostřednictvím svého syna či dcery třídnímu učiteli. Vlastní volby pak proběhnou během rodičovských schůzek 12. 11. 2018.
Děkujeme
NÁVRH NA ČLENA ŠKOLSKÉ RADY
Navrhuji obsadit do funkce člena školské rady (za zákonné zástupce nezletilých žáků / za zletilé studenty)
pana/paní ……………………………………………………………………………………………………………………………….
