Po tříleté přestávce, hned po Velikonocích, absolvovali studenti druhých ročníků opět exkurzi do hlavního města našich západních sousedů. Jednodenní návštěva Berlína byla velmi intenzivní.
Exkurze byla zahájena prohlídkou zbytků berlínské zdi v podobě East Side Gallery. Po příjezdu autobusem na Alexandrovo náměstí, kde si všichni prohlédli nejvyšší dominantu centra televizní věž, Neptunovu kašnu, Červenou radnici, světové hodiny a památník Marxe a Engelse, následovala poměrně dlouhá, třináctikilometrová procházka. Začínala u Sprévy a významné památky UNESCO, Muzejního ostrova, kde si studenti vyslechli od průvodce zajímavé vyprávění o Berlínském dómu a některých muzeích. Dále se pokračovalo přes Zámecký most známou ulicí Pod Lipami. Studenti zhlédli památník obětem násilí a tyranie Neue Wache se sochou známé německé sochařky Käthe Kollwitz, navštívili vnější i vnitřní prostory hlavní budovy Humboldtovy univerzity, na Bebelplatzu se dozvěděli něco o tzv. „podzemní knihovně“, která symbolizuje místo pálení knih nacisty v květnu 1933. K vidění byla též architektonicky zajímavá katedrála sv. Hedviky. Celá výprava se dále přesunula na náměstí Gendarmenmarkt v historickém středu města, kde mohla porovnávat Francouzský a Německý dóm. Procházka pokračovala k bývalému přechodu mezi východní a západním Berlínem Check Pointu Charlie. Zde mohli gymnazisté vidět zbytky berlínské zdi v původním stavu. Odtud nás průvodce vedl přes Potsdamer Platz k Památníku holocaustu, dále na Pariserplatz, kde všichni obdivovali berlínskou chloubu, Braniborskou bránu se známým čtyřspřežím.
V odpoledních hodinách byla objednána prohlídka budovy Říšského sněmu, dnešního sídla Německého spolkového sněmu. Po velmi důsledné bezpečnostní kontrole měli studenti možnost po rampě vystoupat do úchvatné skleněné kopule od britského architekta Normana Fostera na vyhlídkovou platformu a mohli obdivovat tuto velmi vyhledávanou turistickou atrakci. Po tomto zážitku všichni autobusem projeli ulicí 17. června kolem Vítězného sloupu a přemístili se tak do “Západního“ Berlína, kde byla exkurze krátkou zastávkou na Kurfürstendammu, prohlídkou Pamětního kostela císaře Viléma a rychlým občerstvením v Europa Centru ukončena.
Je lepší nechat se léčit v protonovém centru, nebo běžnější elektronovou léčbou? Jak mnoho ionizujícího záření na nás stále působí z odpadu z Černobylské havárie? Jak je možné, že se stále prodávají radioaktivní skleničky z uranového skla?
Na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské, přesněji na Katedře dozimetrie a aplikace ionizujícího záření nás provázeli Ondřej Kořistka, Kamil Augsten a další vědci z katedry.
Velice nevšední exkurze nás velmi mile překvapovala od začátku (a to nejen koláčky a čajem) až do konce. V krátké úvodní přednášce nás Ondra Kořistka uvedl do radioaktivity a ionizujícího záření i do oborů, ve kterých se tato oblast vědy uplatňuje prakticky. Poté si nás učitelé katedry rozebrali a ve skupinkách provedli několika laboratořemi.
V každé laboratoři se nám neuvěřitelně věnoval odborník z katedry, předváděl pokusy a vysvětloval velmi pochopitelně úžasné taje jaderné fyziky. Nyní například víme, že jsme všichni radioaktivní – asi 50 Bq/kg. Pokud se vrátíme z vyšetření, které používá radioaktivní materiál pro zobrazení, tak chvíli svítíme (spíše rozpadáme se ?) až 1 000 000 Bq… Vyzkoušeli jsme si úprk od zdroje záření (sklenička z uranového skla). Poté, co se ke skleničce přiblížil přístroj na měření radiace a začal charakteristicky cvakat, začali se studenti okamžitě od skleničky vzdalovat (k pobavení všech). Sklenička překonala záření přirozeného pozadí více než dvacetkrát, nicméně stále takovéto záření není nebezpečné. A tak se mohou vyrábět. Viděli jsme, jak se zjišťuje celsium (odpad z Černobylu) spektrometrem a také víme, že je ho tak malinko, že se schová za přirozenou radioaktivitu prostředí, stejně tak jako záření z Temelína či Dukovan. Co jsme se však nedozvěděli, jestli je lepší léčba v protonovém centru, nebo elektronová léčba. Protonová léčba má výhodu přesnějšího zacílení záření, ale zase je mnohem méně dat důležitých pro stanovení léčby… Snad jí nebudeme potřebovat. Možná však simulátor nadchnul některé pro studium jaderné fyziky pro medicínské účely.
Na závěr tímto posílám ještě jedno obrovské díky všem z katedry dozimetrie, kteří se nám tak úžasně věnovali a kolegyni Henriett Kalvas za zprostředkování nevšední exkurze.
Dne 22. 3. 2022 proběhlo na Gymnáziu a Střední odborné škole dr. V. Šmejkala v Ústí nad Labem ústřední kolo soutěže Bobřík informatiky pro soutěžící ze škol v Ústeckém kraji. Z naší školy postoupili studenti: Marika Trajerová, Ondřej Švihnos a Jan Prášek.
Nejlépe se umístil Ondřej Švihnos, který obsadil páté místo. Mezi úspěšné řešitele se ještě zařadil Jan Prášek.
Výsledková listina https://www.ibobr.cz/vysledky-a-statistiky/listina-vitezu-senior-2
Naši studenti byli maximálně úspěšní v okresních kolech olympiád v cizích jazycích. Nejdříve proběhlo kolo v německém jazyku, kde kategorii II. B pro tercii a kvartu vyhrál žák z V4.A Vojtěch Kopecký. V kategorii III. A pro SŠ zvítězila Patricie Kuglerová z V7.A.
Obdobně dopadly výsledky v anglickém jazyku. Primánka Andrea Barillová skončila mezi nejmladšími těsně na 2. místě. V kategorii II. B pro tercii a kvartu 1. místo obsadila Stella Havlíková z V3.A a v nejstarší kategorii pro gymnázia obhájila své prvenství z nižšího kola Aneta Paurová z V7.A.
Všem zúčastněným gratulujeme k vynikajícím výsledkům, děkujeme za perfektní reprezentaci školy a přejeme hodně štěstí v krajských kolech.
Matematický klokan je mezinárodn matematická soutěž původem z Austrálie, do které se od roku 1995 zapojuje i ČR. Soutěžící jsou rozděleni do 6 kategorií dle věku a řeší 24 úloh testovou formou.
Letos se do soutěže na naší škole zapojilo celkem 223 žáků. Absolutně nejlepšího výsledku dosáhl Tomáš Toman ze sexty, který získal 115 bodů ze 120 možných.
Výsledky jednotlivých kategorií:
kategorie Benjamín (prima, sekunda)
1. V. Brůna (sekunda)
2. V. Felt (sekunda)
3. J. Kreuzinger (sekunda)
kategorie Kadet (tercie, kvarta)
1. A. Makevich (tercie)
2. O. Baco (tercie)
3. V. Svoboda (tercie)
kategorie Junior (1., 2. ročník, kvinta, sexta)
1. T. Toman (sexta)
2. M. Bureš (sexta)
3. F. Zajíček (C1A)
kategorie Student (3., 4. ročník, septima, oktáva)
1. O. Švihnos (septima)
2.-3. M. Ulip (septima)
2.-3. R. Nedvědová (C3B)
