Ve středu 17. 10. 2018 se uskutečnilo okresní finále ve stolním tenise středních škol okresu Děčín. Družstvo Gymnázia Děčín si v chlapecké kategorii vedlo velmi dobře. V turnaji, kterého se účastnilo 6 škol, si postupně poradili s družstvem SPŠSS a D Děčín 4:3, dále pak celkem hladce porazili naši chlapci družstva SOŠ Ruská Děčín, Gymnázium Rumburk a EOA Děčín, a to shodným výsledkem vždy 4:1. Posledním soupeřem v turnaji byla VOŠ a SPŠŘ a lodní dopravy Křešice, vítězství 4:2 a bez porážky v celém turnaji jasné 1. místo. Tak to byla jízda našeho týmu v OF. Tímto umístěním si také chlapci vybojovali postup do krajského finále, které proběhne 6. 11. 2018 v Litoměřicích. Blahopřejeme všem členům týmu ke krásnému výsledku a děkujeme za příkladnou reprezentaci naší školy. Družstvo Gymnázia Děčín hrálo v sestavě Vojtěch Grubr, Radek Štulc, Láďa Trčka a Michal Záruba. Družstvo v soutěži vedl Oldřich Kadlec.
Měli studenti děčínského gymnázia předstírat nemoc, aby se vyhnuli návštěvě Českého středohoří?
(13. 10. 2018, Děčín) Zůstat pod rouškou nemoci doma a nenést za to žádné následky, nebo zkusit štěstí v loterii a vypravit se na exkurzi? To byla otázka, kterou si dnes musel zodpovědět každý student. „Exkurze pro mě znamená vždycky přemíru informací, které nemohu zpracovat, přestože bych chtěla,“ vystihla názor mnoha studentů jedna z dívek. „To ale samozřejmě neznamená, že nemohu zažít nic zajímavého a exkurzi si užít. Na věci, které uvidíme, se docela těším.“
Budeme litovat?
Jako první zkouška správnosti jejich rozhodnutí čekala na rozsáhlou skupinu žáků a dva profesory tvrz Brozany, jejíž prohlídka byla k radosti a úlevě studentů individuální, nebyla vedena žádným průvodcem. S osobou této profese se setkali až při návštěvě kláštera v Doksanech. „Když k nám tento muž poprvé přišel, vůbec na mě nepůsobil jako někdo, kdo by nás měl seznamovat s památkou. Ve skutečnosti jsem si myslela, že se jedná o instalatéra,“ zněla upřímná zpověď pobavené účastnice exkurze a pravdou zůstává, že tento člověk zapůsobil na studenty nejen svými dalekosáhlými znalostmi, ale i vystupováním.
Zklamání některých naivů z toho, že příkop vodního hradu v Budyni vodu už léta nepamatuje, zakryla alchymistická dílna, která se nacházela v tamním sklepě, a exteriéry, jež vynikly v krásném počasí. „Muzeum vevnitř bylo jistě taky krásné, ale na takové ty monotónní informace moc nejsem,“ oznámila jedna z přítomných žaček.
Počasí ovlivnilo názory žáků
Vnitřní prostory zámku Libochovice nabízely mnoho k vidění. Obrazy, sochy, tapiserie, koberce, dobový nábytek, talíře, porcelánové vázy. Nic z toho však neovlivnilo naši návštěvu tolik jako parkety staré několik století, jejichž příčinou jsme celou prohlídku zámku absolvovali v různě barevných pantoflích. „Zahrady v Libochovicích se mi líbily asi nejvíce,“ přiznala studentka, která si zde mohla hezky odpočinout se sluncem v zádech. Jako závěr celého výletu na nás čekal hrad Hazmburk. „Na zřícenině se mi opravdu líbilo a to hlavně díky krásné přírodě a počasí.“ „Kopec, který jsem musela vyšplhat nahoru, můj dojem vůbec nepokazil, naopak jsem si pak mohla užít hezký výhled při obloze bez mráčku.“
Vezmeme si ponaučení
Na Hazmburku jsme byli všichni svědky rozloučení s historickými exkurzemi. Studenti si mohli zopakovat, kde všude už spolu byli. Jistě překvapivým zjištěním jim bylo, že se domů vraceli spokojeni a s úsměvem. Jedno z děvčat bylo dokonce ochotné přiznat, že výlet obohatil její znalosti, čehož si váží. „Ta exkurze nakonec byla moc příjemná, a vůbec ne tak špatná, jak mohla být,“ překvapila sama sebe dotazovaná studentka. „Počasí nám přálo a k vidění bylo plno zajímavých věcí. Jsem ráda, že jsem se nijak nevymluvila a tímto způsobem jsem strávila den se svými spolužáky. Příště pojedu bez obav a velmi ráda.“
Studenti druhých ročníků si na začátku října urychlili příchod podzimu zájezdem do Skotska. Cílem zájezdu bylo poznávání skotské přírody, kultury a samozřejmě také procvičit si jazyk. Ještě před příjezdem do samotného Skotska jsme si zkrátili čekání prohlídkou holandského hlavního města – Amsterdamu. A jak jinak poznat toto město plné kol a grachtů, než z paluby lodi? Absolvovali jsme asi hodinový okruh kanály a prošli si centrum. Když přišel čas na nalodění na trajekt, vylovili jsme si všichni své doklady a po chvíli netrpělivého čekání už se celá skupina hnala nocí po vlnách moře až do anglického Newcastlu. Cestou do hostitelských rodin jsme si prohlédli dům, ve kterém strávila několik nocí Marie Stuartovna a kde je na její počest dnes vybudováno muzeum. Navštívili jsme také vilu slavného spisovatele sira Waltera Scotta – Abbotsford House. Dozvěděli jsme se tam mnoho o jeho životě od dvou velmi zanícených a zábavných průvodců. Na konci dne jsme se zastavili u technické památky Falkirk Wheel – důmyslně vystavěného obřího zdymadla na přepravu lodí z jednoho kanálu do druhého.
Další den jsme se i přes nepříznivé počasí, které místní označovali za „typical scottish“, vydali na celodenní prohlídku hlavního města, kde jsme obdivovali královský palác – Holyrood Palace, The Royal Mile s katedrálou a parlamentem, památník sira Waltera Scotta, Calton Hill, či hřbitov, poblíž kterého začala J. K. Rowlingová psát svého Harryho Pottera a kde nalezla inspiraci ke jménům některých postav. V muzeu skotské whisky jsme se seznámili s postupem její výroby a největší sbírkou skotské whisky na světě. Ráno jsme se rozloučili se svými hostitelskými rodinami a zamířili na sever na ostrov Skye. Po cestě jsme zastavili v městečku Stirling a u nejslavnějšího skotského jezera proslaveného především příběhy o příšeře, která v něm přebývá – Loch Ness. Výklad, který nám při plavbě po jezeře poskytl jeden z členů posádky, nám cestu velmi oživil.
Šestý den se kvůli počasí, které bylo stále neúprosně deštivé, musel trochu poupravit program. I tak jsme toho ale stihli opravdu hodně: monolit Old Man of Storr, vodopád Lealt Fall, Dunvegan Castle s krásnými zahradami a možností pozorovat tuleně a nakonec město Portree – především jeho přístav, ve kterém jsme ochutnali slavné „fish and chips“. Další den nás čekala výprava do přírody. Na krátko jsme se zastavili u Eilean Donan Castle – nejfotogeničtějšího skotského hradu a prohlédli si přístavní městečko Fort William. Poté jsme dojeli autobusem do národního parku Trossachs plného nádherných jezer, skalnatých kopců a dech beroucích výhledů. Tam jsme okusili Highlands na vlastní kůži při výstupu na kopec Ben A´an.
Poslední den už probíhal v duchu loučení. Po šíji, která se zjeví pouze dvakrát za den při odlivu, jsme dojeli na ostrov Holy Island, kde je nádherná krajina, socha sv. Aidena, kaple sv. Cuthberta a zbytky kláštera Linddsfarne, ze kterého i přes jeho krušnou historii sálal klid a mír. V odpoledních hodinách se celá výprava nalodila opět na trajekt a plni nezapomenutelných zážitků a krásných vzpomínek jsme se vydali na cestu zpátky domů.
Už patnáct ročníků náročné biologické soutěže absolvovali studenti z naší školy, opakovaně jsme získávali přední místa, dvakrát jsme postoupili až do celostátního kola.
Letos jsme na víkendové klání vyslali dvě družstva. Oslabený tým J. Řezníková a M. Kivader obsadil ve velké konkurenci pěkné 5. místo, družstvo benjamínků E. Lajblová, E. Čuříková a M. Čuříková obsadilo 11. místo.
Našim nadějným biologům blahopřejeme a děkujeme za vzornou reprezentaci.
Nový školní rok škrtá v kalendáři první měsíc, listí stromů se začíná barvit, rána začínají být mlžná, a to znamená, že přišel správný čas na výjezd čtvrtých ročníků Gymnázia Děčín do Vídně. Tato exkurze se již tradičně koná každý podzim pro studenty studující německý jazyk.
Dne 4. 10. 2018 vyrazili budoucí maturanti Vídni vstříc. Jelikož je cesta do Vídně dlouhá, zastavili se v Mikulově. V tomto malebném městě jižní Moravy absolvovali v zámku Mikulov prohlídku sklepa s obřím sudem, navštívili vinařskou expozici, prošli židovskou čtvrtí až k židovskému hřbitovu, prohlédli si historické centrum a nakonec vystoupali po nově zrekonstruované křížové cestě na Svatý kopeček, kde je za odměnu čekal dech beroucí výhled na celou krajinu. Nedaleko Mikulova v Dolních Věstonicích školní výprava také přespala. Odtud je Vídeň vzdálena už jen dvě hodiny jízdy, a tak s časným vstáváním všichni do rakouské metropole dorazili již brzy ráno.
Návštěvu Vídně studenti zahájili na zámku Schönbrunn. V rámci prohlídky se nejdříve pokochali nádherným a honosně vyzdobeným interiérem. Kromě reprezentativních sálů zhlédli také pracovní i soukromé pokoje císařského páru Franze Josepha a Elisabeth, viděli prostory, kde hrál Mozart jako šestileté zázračné dítě, kde zasedal Napoleon či kde pracovala Marie Terezie. Následně pak mohli obdivovat také krásný exteriér budovy zámku, rozkvetlou zahradu a park ve francouzském stylu. Jen těžko se studentům odcházelo z tohoto téměř pohádkového prostředí, ale na programu exkurze byl známý dům architekta Hundertwassera. Jen málokoho nedokázala tato nevšední budova s pestrobarevnou fasádou, zelení na střeše a křivými liniemi nenadchnout. Jakmile se všichni dostatečně potěšili tímto architektonickým skvostem, přesunula se výprava do centra města, kde ji čekala několikahodinová procházka po nejznámějších památkách Vídně. Studenti tak mohli vidět proslulý Svatoštěpánský dóm, vídeňský orloj, sídlo Habsburků Hofburg, neogotickou radnici, dvorní divadlo i budovu Státní opery, Vídeňský Parlament, památník Marie Terezie či hotel Sacher. Všechny pamětihodnosti, které studenti dosud vídávali jen v učebnici, najednou ve vší své kráse stály před nimi.
Svou návštěvu Vídně ukončili maturanti krátkou zastávkou v zábavním parku Prater, kde si někteří odvážlivci před cestou do Děčína vyzkoušeli trochu té adrenalinové zábavy.
Ve dnech 22.9. – 3.10. 2018 podnikl pěvecký sbor Gymnázia Děčín pod vedením manželů Holubcových koncertní turné po městečcích Kolumbie. O ubytování a program se jim postarali členové pěveckého sboru Suasí z města Chía. Ti navštívili Českou republiku v loňském roce a koncertovali např. v Praze, Děčíně, Karlových Varech, Povrlech či Žalhosticích.
Hned první koncert, který proběhl ve městě Tabio, měl veliký úspěch. Diváci zaplnili prostory velkého kostela a každou skladbu odměnili bouřlivým potleskem. Jen málokdy sbor zpívá před tak velkým a vřelým publikem. Díky skvělému publiku měl celý koncert velice příjemnou atmosféru a všichni byli plni energie. Pro účinkující byl největší odměnou neutichající jásot a potlesk po poslední skladbě a následné focení s diváky a gratulace, které nebraly konce. V podobném duchu se nesly i další koncerty, které proběhly ve městech Guasca, Cajicá, Tenjo, Zipaquirá a Chía. Na posledním jmenovaném vystoupil také výše zmíněný sbor Suasí a společně s českým sborem a místním orchestrem zde provedli čtyři společné skladby.
Kromě koncertních úspěchů si zpěváci odvezli spoustu krásných zážitků. Procestovali okolí hlavního města Bogota, poznali kolumbijskou kulturu, hudbu i tance a ochutnávali kolumbijská jídla. Nejkrásnější na celé Kolumbii jsou však její obyvatelé a jejich srdečnost. Mezi Čechy a Kolumbijci tak vznikla přátelství, která jim vydrží na celý život. Loučení pak bylo o to těžší a neobešlo se bez slz. Všichni budou zajisté na tento zájezd vzpomínat celý život.
Žáci primy se koncem září zúčastnili adaptačního pobytu ve Lhotsku. Měli možnost během sportovního programu poznávat jeden druhého i sebe navzájem. Vyzkoušeli si, jaké to je, spolehnout se jeden na druhého, zastříleli si z luku, vzduchovky, praku, prolézali lanovou dráhu.
I přes nepřízeň počasí se akce povedla.
Jana Horáková
Společně se mnou si v úterý několik studentů a učitelů děčínského gymnázia vyslechlo přednášku Dr. Karla Olivy, jazykovědce a bývalého ředitele Ústavu pro jazyk český. Přestože bychom mohli očekávat, že známý lingvista zkritizuje zavádění nečeských slov do naší běžné slovní zásoby, prokázal se v tomto ohledu nanejvýš pokrokovým.
Přejímání z cizích jazyků v míře, v jaké se nám ho v současnosti dostává, je dle názoru mnoha lidí jedním ze způsobů, jakým češtinu oslabujeme. Ale je tomu skutečně tak? Kazíme češtinu v případě, že cizí výrazy počešťujeme a dáváme jim vlastní tvaroslovné prvky? Měli bychom se snad stát puristy nebo se podobným způsobem izolovat od jiných národů, je-li to vůbec možné?
Co jsem si z přednášky odnesla já, studentka z kvarty? Jelikož nám učitelé a profesoři či jiní nás ovlivňující lidé z našeho okolí předávají – slovy K. Olivy – své „jazykové ideály“ a sami si dotváříme své vlastní, může se stát, že budeme postupně s nesouhlasem naslouchat vyjadřování mladších generací nebo dokonce svých vrstevníků. Jestliže však právě mladá generace udává vývoj jazyka, nezbývá než přihlížet a přijmout nové výrazy, které mnohdy přicházejí společně s novotami našeho světa. Kromě poučení o etymologii všemožných slov či objasnění hned několika jazykových jevů názor Dr. Olivy dokazuje, že jazyk se mění společně s lidskou společností a my nemůžeme jinak, než abychom jej nechali přirozeně vyvíjet.
Vážení rodiče, vážení studenti,
vzhledem k tomu, že někteří členové školské rady nemohou nadále zastávat své funkce, je potřeba organizovat doplňkové volby. Žádáme Vás tedy o navržení kandidáta za zákonné zástupce nezletilých žáků či za zletilé žáky. Jméno Vámi navrhovaného kandidáta uveďte do formuláře, který jsme žákům rozdali (viz níže), a odevzdejte prosím prostřednictvím svého syna či dcery třídnímu učiteli. Vlastní volby pak proběhnou během rodičovských schůzek 12. 11. 2018.
Děkujeme
NÁVRH NA ČLENA ŠKOLSKÉ RADY
Navrhuji obsadit do funkce člena školské rady (za zákonné zástupce nezletilých žáků / za zletilé studenty)
pana/paní ……………………………………………………………………………………………………………………………….
